úterý 13. prosince 2022

Aktuální téma: Stanoviska k novele zákona o pedagogických pracovnících

Poslanecká sněmovna by měla v pátek 16. 12. 2022 začít projednávat v prvním čtení novelu zákona o pedagogických pracovnících. V minulém volebním období proti novele vystoupilo 9 školských organizací a řada pedagogických osobností formou společného prohlášení, které kritizovalo změnu ohledně deprofesionalizace povolání učitele. Tato změna je součástí i aktuální verze novely... Shromáždili jsme odkazy na stanoviska a články k novele.


 

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., vydává stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících. Aktuální znění novely je v zásadních změnách takřka shodné s návrhem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat v minulém volebním období. Naše stanovisko je tudíž opět negativní.


V roce 2017 nebyla schválena komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, a to i na základě petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo více než 21.000 signatářů (senátní i původní poslanecká verze byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou). Roku 2021 nebyla přijata komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, protože se řada školských organizací postavila proti v ní navrhované deprofesionalizaci povolání učitele (senátní verze nebyla do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednána). Přestože od roku 2015 (7 let) nedošlo ke změně zákona, nemělo to žádné negativní dopady na kvalitu vzdělávání. Z tohoto pohledu se jeví aktuální znění zákona jako vyhovující a není třeba ho měnit.

pondělí 12. prosince 2022

Etický kodex učitele vznikal zcela netransparentně a za zády učitelů

Vedení spolku Pedagogická komora se distancuje od Etického kodexu učitele, který byl představen při tiskové konferenci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tento text vznikal zcela netransparentně. Participace organizací sdružujících přímo učitele byla minimální. Vzniklý dokument nemá ani základní kvality, které by měly etické kodexy mít. Jedná se navíc o čistě deklaratorní text, protože jeho dodržování nelze nijak vymáhat.

„Profesní etický kodex má smysl pouze tehdy, pokud ho vydá příslušná profesní komora, která nad jeho dodržováním následně bdí,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Například Česká lékařská komora má svůj etický kodex a zároveň etickou komisi. Jejím prostřednictvím se mohou pacienti domáhat nápravy neetického jednání lékařů. Na rozdíl od kodexu pro lékaře je zveřejněný text Etického kodexu učitele ne příliš povedeným slohovým cvičením plným obecných frází, jejichž případné porušení ani není možné identifikovat. Pro srovnání uvádíme citace z obou kodexů:

• „Úkolem lékaře je chránit zdraví a život…“
• „Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat.“
• „Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.“

• „Učitel přijímá odpovědnost za sebe a svět…“
• „Učitel pracuje udržitelně…“
• „Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka…“


Z uvedených organizací, které na Etickém kodexu učitele pracovaly, sdružuje přímo učitele pouze jedna. Spolků sdružujících učitele působí v ČR více než 100. Učitelské spolky nebyly k tvorbě etického kodexu přizvány. Ke kodexu se nepřihlásily ani školské odbory. Mezi zapojenými organizacemi najdeme spolek rodičů, spolek studentů středních škol, sdružení organizací volnočasových aktivit mládeže nebo Ekumenickou radu církví.

„Učitelé to na sociálních sítích komentují rozhořčenými slovy: zase se rozhoduje o nás bez nás,“ říká Radek Sárközi, „i řadoví členové Učitelské platformy byli seznámeni s hotovým textem poprvé až na tiskové konferenci jako všichni ostatní.“

Členové organizací zapojených do tvorby kodexu nedostali příležitost o výsledném textu hlasovat. Před zveřejněním kodexu neproběhlo žádné veřejné připomínkové řízení. Příprava etického kodexu učitele tak proběhla naprosto netransparentně a neeticky. Nepravdivá je i informace na webu Učitelské platformy ke kodexu, kde se uvádí: „Etický kodex pro učitele je výsledkem konsenzu Asociace děkanů pedagogických fakult, České rady dětí a mládeže, České školní inspekce ČR, Českou středoškolskou unií, Ekumenickou radou církví, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zastoupení OSN, spolku Otevřeno, Stálé konferenci asociací ve vzdělávání, Učitelské platformy, organizace Učitel naživo, Unie školských asociací ČR – CZESHA, Unie rodičů ČR a spolku Začni učit!“

„Ve skutečnosti na kodexu uvedené organizace nepracovaly, tvořily ho jen osoby uvedené v tiskové zprávě,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, z. s., „podle všech dostupných indicií řada z nich neměla ani mandát za svou organizaci cokoliv schvalovat.“

Z rychlé víkendové ankety ve facebookové skupině spolku Pedagogická komora vyplývá, že 92 % respondentů hodnotí text Etického kodexu učitelů negativně, kladné hodnocení získal pouze od 6 %. Do ankety se zapojilo celkem 1 177 pedagogů.

„Toto opravdu nelze hodnotit jako výsledek konsenzu, spíše to působí, že se velmi úzká skupina aktivistů rozhodla vnutit všem učitelům svůj úzký pohled na profesní etiku,“ hodnotí výsledky ankety Radek Sárközi.

Etické kodexy ve školství nejsou novinkou. Mají je některé školy i organizace pedagogů. Nelze ovšem publikovat jakýsi obecný text etického kodexu bez vazby na konkrétní organizaci, která dohlíží, zda ho členové naplňují a řeší podněty v případě jeho porušení. Vlastní etický kodex nemá ani spolek Učitelská platforma.

„Správným postupem by bylo nejprve schválit zákon o ustavení profesní komory pedagogických pracovníků, jak je tomu v případě advokátů, architektů, lékařů a dalších profesí,“ říká Janek Wagner, který je zároveň členem poradního týmu ministra školství, „až následně by měl vzniknout konsensuální etický kodex - tvořit ho v utajení a bez široké diskuze učitelů, jak to udělal spolek Učitelská platforma, považuji za zcela nepřijatelné.“


Markéta Emmer Illová (učitelka ZŠ): „Etický kodex obsahuje formulaci “UČITEL PŘIPRAVUJE DĚTI NA ŽIVOT VE STÁLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ A SOUSTAVNĚ ZVYŠUJE JEJICH DIGITÁLNÍ KOMPETENCE. Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v online světě.“ Tento bod je v rozporu se všemi rámcovými vzdělávacími programy, které jsou závazné. V RVP ZV je uvedeno sedm klíčových kompetencí, které máme u žáků rozvíjet, nelze z nich vytrhnout pouze jednu a ostatní opominout.“

Natália Toflová (ředitelka MŠ): „Zdá se mi, že se při tvorbě etického kodexu zcela zapomnělo na učitelky mateřských škol. Mezi jmény jeho spoluautorů nevidím žádného pracovníka mateřské školy. Je to zase o nás bez nás…“

Radek Sárközi: „Velice oceňuji, že ministr školství Vladimír Balaš při našem jednání uvítal můj návrh na vznik Pedagogické komory ze zákona. Určitě by se tím zvýšila prestiž učitelů, kdyby se zařadili mezi profese, které již takovou komoru mají.“

Zdroje:

• Učitelská platforma: Etický kodex učitele
• MŠMT: Učitelé mají nový etický kodex, který reaguje na výzvy 21. století
• Marek Adler (Učitelská platforma, z. s.): Vyjádření k Etickému kodexu učitele
Etický kodex České lékařské komory
• Zuzana Růžičková: Proč vznikl učitelský kodex bez učitelů?
• Jana Karvaiová: Pod rouchem beránčím čert se skrývá

Pedagogická komora, z. s.


 

středa 7. prosince 2022

Finance na listopadové výplaty

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, oslovil jednotlivé kraje s dotazem ohledně financí na listopadové výplaty pro zaměstnance škol. Z některých škol jsme totiž obdrželi informaci, že ředitelům peníze nepřišly. Ze zaslaných odpovědní vyplývá, že MŠMT odeslalo na kraje finanční prostředky k 15. 11. 2022 s informací, že je školám je mají zaslat nejpozději 9. 12. 2022. Ovšem některé školy mají pravidelný výplatní termín dříve... Kdy odešly z krajů peníze školám, naleznete zde (informace průběžně doplňujeme):

  • Jihomoravský kraj: 18. 11. 2022
  • Královéhradecký kraj: 22. a 24. 11. 2022
  • Hl. m. Praha: 23. až 28. 11.2022
  • Pardubický kraj: 25. a 28. 11. 2022
  • Liberecký kraj: 28. a 30. 11. 2022
  • Moravskoslezský kraj: 28. a 30. 11. 2022
  • Vysočina a Olomoucký kraj: 29. 11. 2022
  • Jihočeský kraj: 30. 11. 2022
  • Ústecký kraj: 1. 12. 2022
  • Karlovarský kraj: 2. 12. 2022
  • Zlínský kraj: 5. 12. 2022
  • Plzeňský kraj: 6. 12. 2022
  • Středočeský kraj: 6. a 7. 12. 2022


 

čtvrtek 1. prosince 2022

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

Neschválené pozměňovací návrhy: 

Schválené pozměňovací návrhy: 

pátek 25. listopadu 2022

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích


 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

Prvním je tzv. “západoevropský model”, postavený na vysokých podílech praxe (20-40 %), fungující v zemích Beneluxu, v anglosaských zemích nebo v Portugalsku. V těchto zemích studenti tráví velkou část studia na praxích přímo ve školách v průběhu celého studia. Praxe typicky gradují: v Nizozemsku například studenti tráví v prvním ročníku jeden den v týdnu ve škole, ve druhém dva dny až v posledním, čtvrtém ročníku, tráví ve škole čtyři dny v týdnu a jen jeden na fakultě.


Druhým je tzv. “německý model”, postavený na relativně nízkých podílech praxí při studiu (podle rozhovoru s expertkou z Hesenska stráví studenti praxí při studiu ve škole zhruba 15 % času). Na studium však navazuje specificky pojaté indukční období 18-24 měsíců, ve kterých mají absolventi jako začínající učitelé výrazně redukovaný plat i přímou pedagogickou činnost proti ostatním učitelům (zhruba o 50 %) a mají státem přiděleného a zaměstnávaného mentora (zkušeného nebo bývalého učitele). Každý mentor má na starosti zhruba 15 studentů a pravidelně je ve škole navštěvuje, poskytuje jim podporu, ale také hodnotí a známkuje jejich hodiny. V průběhu 18-24 měsíců musí začínající učitelé získat odpovídající hodnocení svých hodin mentorem, napsat závěrečnou práci a složit závěrečnou zkoušku, garantovanou a realizovanou ministerstvem, aby získali plnohodnotnou kvalifikaci učitele. Tento model byl identifikován pouze v Německu.

Třetím modelem propojení přípravy s praxí je tzv. “skandinávský model”, identifikovaný v severoevropských zemích jako je Finsko, Švédsko a Dánsko, ale také v Rakousku. Model spočívá na relativně nízkých objemech praxe, podobným českému systému, ale zároveň na velkém důrazu na kvalitu praxí a jejich reflexi. Praxe probíhají v tandemu, každá hodina praxe je okamžitě reflektovaná supervizorem, supervizoři se studenty podobně reflektují přípravu hodin. Velká část praxí se koncentruje v síti fakultních a klinických škol (které zřizuje přímo univerzita) a především u fakultních/provázejících učitelů, kteří jsou vybráni jako nejlepší ve vedení praxí. Jsou za svoji činnost patřičně ohodnoceni, zároveň procházejí vstupním výcvikem a získávají mentorskou podporu od oborových didaktiků a vedoucích praxí z úrovně fakulty. Fakulty se soustředí primárně na profesní složku učitelské přípravy a na výzkum a teorii specifické pro učitelství. Tento výzkum a vývoj didaktických metod a nástrojů provádějí právě v síti fakultních a klinických škol. Učitelé a ředitelé ze sítě fakultních a klinických škol se podílejí na výuce studentů na fakultě a na podobě kurikula jejich studia.

Český systém konzistentně nesleduje ani jeden z těchto modelů. Objemem praxí se blíží skandinávskému systému, případně německému. Proti německému systému chybí výrazná investice do adaptačního období začínajícího učitele s centrální garancí kvality a kvalifikace. Proti skandinávskému systému chybí koncentrace praxí u výběru nejlepších fakultních/provázejících učitelů a úzké provázání se sítí fakultních a klinických škol. Provázející/fakultní učitelé, kteří praxe vedou, za svou činnost – s výjimkou pilotních projektů pro relativně malý počet učitelů, realizovaných z ESF+ v posledních několika letech, často dostávají ohodnocení v řádu desítek korun za hodinu a nemají tak pro reflexi praxí dostatečný prostor. Neprocházejí vstupním vzděláním ani nezískávají systematickou podporu ze strany fakultních didaktiků nebo vedoucích praxí a nerozvíjejí a nezískávají tak systematicky kompetence praxe vést. Praxe studenti často alespoň částečně realizují na školách, kde sami studovali (tedy nahodile, a ne u učitelů, kteří mají největší kompetence a kvalifikaci praxe vést), nebývá výjimkou, že si část praxí domlouvají sami. Síť fakultních škol je často velice široká a přesahuje i stovku škol: fakulty v nich jen zřídka realizují výzkum, propojení s vedením škol a s učiteli vedoucími praxe je často formální (např. informativní setkání s řediteli 1-2x ročně).

čtvrtek 17. listopadu 2022

MŠMT: Parametrizace financování asistentů pedagoga (RIA)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!

MŠMT: Návrh novely školského zákona


 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."

"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."

"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."

Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!

úterý 15. listopadu 2022

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“


Zdroje:

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Programové prohlášení vlády

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


 

sobota 12. listopadu 2022

NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).

Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).

Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.

čtvrtek 10. listopadu 2022

MŠMT: Institucionalizace asistentů pedagoga (návrh novely školského zákona)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga

1. Zhodnocení platného právního stavu


Aktuálně je financování asistentů pedagoga v základních školách a školních družinách řešeno prostřednictvím podpůrných opatření poskytovaných konkrétním žákům/účastníkům na základě doporučení školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“). Tento systém se v praxi z různých, níže uvedených důvodů, neosvědčil. Přestože asistent pedagoga poskytuje podporu učiteli/vychovateli dané třídy či oddělení při vzdělávání všech žáků/účastníků podle aktuální potřeby, doporučován může být jen konkrétním žákům/účastníkům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Uvedený způsob zakotvení, organizace a financování asistentů pedagoga (prostřednictvím individuálních a časově omezených podpůrných opatření) znamená značnou nestabilitu jak u samotných asistentů pedagoga, tak u ředitelů škol.
Zároveň sebou tento systém přináší na všech úrovních (škola, ŠPZ, krajský úřad, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) vysokou administrativní zátěž spojenou s doporučováním, vykazováním, sledováním platnosti doporučení a následným poskytováním podpůrného opatření asistent pedagoga.
V neposlední řadě analýza zjištění České školní inspekce a statistických dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) týkající se doporučování a následného poskytování podpůrného opatření asistent pedagoga v běžných třídách dokládá, že toto podpůrné opatření není vždy využíváno účelně a v souladu s původním záměrem jeho nastavení ve školské legislativě.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
 

Předkládaná právní úprava si klade za cíl v reakci na výše uvedené nedostatky a rizika současného stavu provést systémovou změnu směřující ke stabilitě a předvídatelnosti při využití personální podpory asistentem pedagoga v základních školách (s výjimkou přípravných tříd) a školních družinách. Na základě zkušeností s využitím asistentů pedagoga od roku 2016 v základních školách a školních družinách lze konstatovat, že je jejich působení etablováno a stali se funkční součástí pedagogických týmů školy. Z tohoto důvodu je na místě zavéstobdobný systém jako v základních školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a v odděleních školních družin pro žáky uvedené § 16 odst. 9 školského zákona, tj. v základních školách a školních družinách zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí spočívající v tom, že škole a školní družině bude právními předpisy stanoven maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu (PHAmax), a to v návaznosti na definované věcné parametry. V soukromých a církevních základních školách a školních družinách pak bude pro žáky/účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami na základě srovnatelnosti výdajů stanoven příplatek. V návaznosti na tuto změnu pak již nebude v základní škole (s výjimkou přípravné třídy) či školní družině možné asistenta pedagoga doporučit jako individuální podpůrné opatření konkrétnímu žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami. Zároveň však bude stanovena zákonná povinnost ředitele základní školy a školní družiny podpory asistenta pedagoga využít, pokud to bude pro zohlednění vzdělávacích potřeb žáků či účastníka nezbytné (obdoba formulace uvedené v § 16 odst. 1 školského zákona). Touto změnou dojde k výraznému snížení administrativní zátěže na straně základních škol, školních družin a ŠPZ souvisejících s administrací a financováním personální podpory. Dále bude podpořena stabilizace pedagogických kolektivů a jejich profesionalizace, což povede k zajištění kvalitních personálních podmínek nejen pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou vzděláváni v běžných třídách základních škol, ale pro všechny žáky ve třídě, kde asistent pedagoga bude působit. Budou posíleny manažerské kompetence ředitele školy a možnost flexibilnějšího rozhodování při zajišťování vzdělávacích potřeb žáků.

Navrhovaný zákon nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Novela zákona má naopak vést ke zkvalitnění inkluzívního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s jejich nejlepším zájmem a podpořit jejich rovné příležitosti ve vzdělávání bez nutnosti doporučení asistenta pedagoga jako podpůrného opatření ze strany ŠPZ. Výkon povolání asistenta pedagoga není nikterak omezen s ohledem na genderová specifika.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Aktuálně je asistent pedagoga v běžných třídách základních škol a školních družinách doporučován jako podpůrné opatření a je navázán na konkrétního žáka/účastníka, což je spojeno s důsledky, které byly vyhodnoceny jako problematické, jak již bylo uvedeno výše v bodu 1.
V souvislosti s přípravou nového systému financování asistenta pedagoga v běžných třídách základních škol je nutné současně v nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 123/2018 Sb.“), podrobně specifikovat pro základní školy zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu. Tento maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření.
Systém je nastaven tak, aby co nejvíce zohlednil současný stav asistentů pedagoga ve školách.
Na základě těchto parametrů stanovených nařízením vlády bude každé základní škole stanoven konkrétní maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu k využití. Podstatné je, že obdobně jako v případě PHmax budou ze státního rozpočtu základní škole přidělovány finanční prostředky pouze na skutečně realizovanou pedagogickou práci asistenta pedagoga. Zároveň bude řediteli školy stanovena zákonná povinnost podpory asistenta pedagoga využívat, pokud to k naplnění vzdělávacích potřeb žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bude nezbytné.
Dále bude rovněž nutné novelizovat vyhlášku č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 74/2005 Sb.“), kde bude specifikován pro školní družiny zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga financovaný ze státního rozpočtu. PHAmax ve školní družině bude stanoveno na základě počtu účastníků se speciálními vzdělávacími potřebami 3. – 5. stupně podpůrných opatření. I v tomto případě budou dané školní družině přiděleny finanční prostředky pouze na skutečně realizovanou práci asistenta.
Navrhovaná úprava bude mít dopad i do vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, zejména přílohy č. 1, kdy asistenta pedagoga nebude možné doporučit jako podpůrné opatření v základních školách (s výjimkou přípravné třídy základní školy) a školních družinách.
Role ŠPZ zůstává primárně zachována pro odbornou diagnostiku žáků, nastavení stupně podpůrných opatření a vyjádření potřeby personální podpory, přičemž k financování personální podpory asistenta pedagoga využije ředitel školy počet hodin pedagogické práce/přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu nastavený dle nařízení vlády č. 123/2018 Sb. či vyhlášky č. 74/2005 Sb. Ředitelé soukromých a církevních základních škol a školních družin pak pro žáky/účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami využijí stanovený příplatek, jehož výše se bude odvozovat od skutečných výdajů na práci asistentů pedagoga ve veřejném základním školství.
Do parametru průměrné naplněnosti běžných tříd v základní škole se nezapočítají žáci, kteří se vzdělávají na základě § 38 a § 41 školského zákona, tedy žáci, kteří se výuky ve třídě ve skutečnosti vůbec neúčastní, neboť se vzdělávají v zahraničí nebo mají individuální vzdělávání.
Školy, které mají ve třídách průměrně méně žáků, než je minimální průměrný počet žáků ve třídě stanovený vyhláškou č. 48/2005 Sb. (po odečtení žáků, kteří se vzdělávají na základě § 38 nebo § 41 školského zákona), budou i přes tento rozpor podpořeny adekvátním úvazkem asistenta pedagoga ve třídách, v nichž se vzdělává žák se 4. nebo 5. stupněm podpory. Ostatní parametry nebudou u těchto škol využity. Již samotná minimální naplněnost tříd těchto škol dává učiteli dostatečný prostor k zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb lehčího rázu.
Analogicky u školních družin s menším počtem účastníků, než připouští vyhláška č. 74/2005 Sb., nepočítáme s financováním asistenta pedagoga.
Statistická data pro výpočet PHAmax pro daný rok budou rozhodná vždy k 30. 9. předchozího roku. Pokud však v průběhu roku dojde k významné změně (zejména změny od 1. 9.) rozhodujících skutečností (například přijetí nového žáka s PO ve 4. či 5. stupni), bude možné s ohledem na aktuální situaci v souladu se Směrnicí MŠMT, č.j. MSMT-14281/2018, o závazných zásadách pro rozpisy a návrhy rozpisů finančních prostředků státního rozpočtu krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, tuto skutečnost zohlednit úpravou rozpisu rozpočtu dané právnické osoby vykonávající činnost základní školy nebo školní družiny ze strany krajského úřadu, z tzv. krajské rezervy (tak, aby i v takovém případě byly vzdělávací potřeby daného žáka adekvátně zohledněny).
V podrobnostech se v souladu s čl. 9 odst. 3 Legislativních pravidel vlády odkazuje na závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:
- Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),
- Listina základních práv EU (2012/C 326/02),
- Úmluva o právech dítěte,
- Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.
Úprava je tak plně slučitelná s právem Evropské unie.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána


Podle § 16 odst. 1 školského zákona se podpůrnými opatřeními rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta.
Právní úprava staví na principu, že důležité je najít a realizovat v praxi taková podpůrná opatření, která budou nástrojem pro překonání překážek ve vzdělávání žáka. Na druhou stranu se jedná pouze o ta podpůrná opatření, která jsou nezbytná. Takový přístup je zcela v souladu s mezinárodními dokumenty a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, které rovněž vychází z principu proporcionality.
Není v rozporu se školským zákonem ani s mezinárodními závazky, pokud podzákonné předpisy (související právní úprava nařízení vlády č. 123/2018 Sb. a vyhlášky č. 27/2016 Sb.) změní zabezpečení výuky včetně personální podpory z individuálně posuzovaného systému na systém institucionální.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí


Veškeré změny vyplývající z implementace předmětného návrhu budou zabezpečeny v rámci schválených limitů kapitoly bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty ani podnikatelské prostředí České republiky.
Právní úprava se dotýká především žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Navrhovaná úprava zajišťuje takovou míru personální podpory, která odpovídá potřebám konkrétních škol. Dochází pouze k nastavení parametrů podpory, aby byl nastaven systém další pedagogické podpory asistentem pedagoga, kdy dojde v základních školách (s výjimkou přípravné třídy základní školy) a školních družinách k nahrazení systému poskytovaných podpůrných opatření a rovněž k účelnějšímu a efektivnějšímu využití finančních prostředků státního rozpočtu. Nový systém financování asistentů pedagoga je nastaven tak, aby co možná nejvíce omezil negativní sociální dopady, zejména na nejohroženější osoby (žáci s podpůrnými opatřeními ve 4. a 5. stupni).
Navrhovaná úprava předpokládá rovněž pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení podmínek pro výkon činnosti asistentů pedagoga a ve spojení s tím předkladatel očekává pozitivní dopad do oblasti profesního rozvoje asistentů pedagoga, a tím i příznivý dopad na poskytované vzdělávání.
Navrhovaná právní úprava není diskriminační, naopak směřuje k naplnění vzdělávacích potřeb všech žáků bez rozdílu, v souladu s jejich nejlepším zájmem.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu k životnímu prostředí.

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů


Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí. S osobními údaji bude nakládáno v souladu s odpovídajícími předpisy.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná novela školského zákona nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

11. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří. 



sobota 29. října 2022

MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Na posledním jednání školské tripartity představili pracovníci MŠMT hlavní body návrhu rozpočtu na rok 2023. Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu. Platy nepedagogických pracovníků, které jsou blízko minimální (zaručené) mzdě, se v roce 2023 nezvýší vůbec.

Z prezentace vyplývá, že v příštím roce klesnou platy pedagogických pracovníků na úroveň roku 2019. Platy učitelů (včetně ředitelů škol) budou ve výši 117 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126 %). Platy pedagogických pracovníků (včetně školních psychologů a speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin nebo asistentů pedagoga) se propadnou na 110 % průměrné mzdy v ČR (v roce to bylo 119 %). Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy pedagogů zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR (tomuto cíli se v roce 2023 vzdálí ještě více než letos).

MŠMT informuje, že některé položky rozpočtu nejsou zabezpečeny. Chybí finance na zajištění podpůrných opatření (asistenti pedagoga) ve výši 1,7 miliard korun a na část podpory ukrajinských dětí/žáků (například ukrajinští asistenti). O snížení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) vůči roku 2021 o 857 milionů korun jsme informovali v předchozím článku. 

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2023

Podpůrná opatření v regionálním školství
- 1,1 mld. Kč (2,2 tis. míst) ve veřejném školství – bude nutno řešit na úkor nepedagogické práce
- 0,6 mld. Kč v neveřejném školství

Ukrajinské děti, žáci a studenti – z části nepochybně zahrnuty ve "výkonech", ale zcela nezabezpečeni
např. ukrajinští asistenti pedagoga

ONIV
- Uplatňován požadavek na posílení o 0,65 mld. Kč (v r. 2022 převody z platů už za více než 0,5 mld. Kč na náhrady za nemoc)

pátek 28. října 2022

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Ministerstvo školství zpracovalo materiál k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (kapitola 333 MŠMT).

V roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. Rozpočet na rok 2023 počítá jen s mírným navýšením ONIV, které vychází především z vyššího počtu dětí a žáků. Oproti roku 2021 půjde v roce 2023 na ONIV o 857 637 479 Kč méně. Viz následující výpočet Pedagogické komory:

Ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol:

ONIV 2021: 3 488 006 447 Kč
ONIV 2022: 2 493 006 447 Kč
ONIV 2023: 2 630 368 968 Kč

Regionální školství (str. 24 až 32)

"Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2022 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2023 zvýšen o 12 924 000 000 Kč, tj. o 6,91 %. Zvýšení mandatorních výdajů z toho činí 3,91 %. V RgŠ ÚSC se jedná o nárůst počtu pedagogických pracovníků ve školách a školních družinách vlivem růstů výkonů a dělení hodin výuky od září 2022 a nárůst platových tarifů nepedagogických zaměstnanců o 10 % od 1. 9. 2022 (nárůst celkem o 3,44 %). Ve školním roce 2022/2023 lze bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o cca 23 tis. dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,3 %. Po zahrnutí ukrajinských dětí, žáků a studentů lze celkový nárůst výkonů očekávat o cca 4,5 %."

"Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2023 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 zvýšen o 8 678 000 000 Kč (včetně příslušenství o 11 781 000 000 Kč), tj. o 7,04 %. Toto meziroční zvýšení rozpočtových zdrojů mzdových prostředků vytváří předpoklady pro další růst úrovně odměňování zaměstnanců RgŠ ÚSC, a to růst průměrného platu u pedagogických pracovníků o 4 % oproti roku 2022 a u nepedagogických zaměstnanců finanční zajištění zvýšení platových tarifů o 10 % od 1. 9. 2022. Dále je zajištěno pokrytí zvýšených potřeb souvisejících se zvyšováním kvality vzdělávání v RgŠ ÚSC (tj. zvýšení počtu pedagogických pracovníků v MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatořích a školních družinách ve školním roce 2022/2023 z titulu většího využití PHmax) a potřeby vyplývajících z růstu výkonů (ovšem bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů)."

"V oblasti mzdových prostředků však není zabezpečen skutečný nárůst personálních podpůrných opatření (zejména asistentů pedagoga), tj. nově doporučených a poskytovaných podpůrných opatření od ledna 2022, a to ve výši 1 111 000 000 Kč vč. odpovídajícího počtu zaměstnanců ve výši 2 216 (tj. podle stavu vykázaných podpůrných opatření k 1. 10. 2022). Tento nárůst tak bude nutné pokrýt např. na úkor nepedagogické práce ve školách či školských zařízeních, která není mandatorní povahy."

"Návrh rozpočtu také neobsahuje žádné další prostředky na integrační aktivity spojené s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, jako jsou ukrajinští asistenti pedagoga, jazyková příprava ukrajinských žáků zejména na základních ale i středních školách nebo adaptační aktivity pro nově příchozí realizované mimo vzdělávací systém."

středa 26. října 2022

Zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání (obdoba českého RVP ZV). Rozcestník zpracoval Radek Sárközi pro potřeby tvůrčí koncepční pracovní skupiny NPI ČR k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Velmi děkujeme za zajímavé tipy panu Dominiku Dvořákovi (členovi expertního panelu MŠMT k Hlavním směrům revize RVP ZV). Pokud máte tipy na další internetové stránky, odborné publikace nebo články ke kurikulárním reformám v zahraničí, vložte je prosím do komentářů k tomuto příspěvku...

Zahraniční kurikulární weby:

Odborné publikace:

Články:

Ukázka z finského kurikula (obdoba českého rámcového učebního plánu v RVP ZV):

pondělí 10. října 2022

Problémy škol s ONIV v médiích

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na mediální výstupy, které se zabývají chybějícími financemi veřejných škol na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Problém začal v březnu 2022, kdy byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2022, v němž byly sníženy finance na ONIV o 995 milionů korun veřejným školám a většina z této částky byla převedena do rozpočtů soukromých škol. Již v únoru 2022 mělo MŠMT k dispozici informace o vysoké nemocnosti a častých karanténách pracovníků škol kvůli kovidu. Z ONIV se totiž přednostně hradí náhrady při prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Kvůli tomu školám nezbývají peníze na další neinvestiční výdaje, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zajištění plaveckého výcviku pro žáky. Ředitelé škol jsou tudíž nuceni chybějící finance na ONIV dorovnávat z nenárokových složek platů učitelů. Dodatečně se to snaží napravit pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat 18. října 2022. Navýšení financí na ONIV podpořily kromě Pedagogické komory, rovněž školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace ředitelů ZŠ nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.


Citace z materiálu MŠMT k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022:

Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC
Navržený rozpočet ostatních neinvestičních výdajů (dále jen „ONIV“) na rok 2022 pro RgŠ ÚSC je o 0,995 mld. Kč nižší než v roce 2021, tj. ve výši 2 493 006 447 Kč. Meziroční snížení rozpočtových zdrojů ONIV zahrnuje snížení 0,145 mld. Kč z titulu jednorázového snížení výdajů kapitoly MŠMT. Dále bylo převedeno 0,850 mld. Kč do rozpočtu pro soukromé školství...

C.II.1.4 Soukromé školství
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 11 053 228 775 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2021 je pro rok 2022 rozpočet zvýšen o 3,170 mld. Kč, tj. o 40,2 %.

Zdroj: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022

úterý 20. září 2022

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Součástí vládní novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude ve středu projednávat rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, je navýšení kapitoly školství o více než 2 miliardy korun. Částku 1,5 miliardy korun obdrží školy na zajištění výuky a dalších aktivit pro děti z Ukrajiny, 880 milionů korun půjde na platy nepedagogických zaměstnanců škol, které byly k 1. září zvýšeny o 10 %.

Vedení spolku Pedagogická komora obě změny školského rozpočtu podporuje. Zároveň upozorňujeme na akutní problém mnoha škol s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně.

„V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.


Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč).

„Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá...“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli kovidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele.

Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.
 (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou…

Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním.

„Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje...“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků.

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. Obdobné návrhy předložil poslanec Kettner již na začátku roku 2022, ale poslanci vládní koalice hlasovali proti jejich schválení, podpořili je pouze opoziční politici z ANO a SPD.

„Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi

Na co lze použít finance z ONIV

Školský zákon
§ 160
- na vyplácení náhrady mezd za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti
- na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,
- na poplatek spojený s periodickou prohlídkou zaměstnance školy
- na plavecký výcvik a další akce školy v souladu s ŠVP i dopravu na ně
- na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, kdy vedle učebních pomůcek se může jednat o zajištění takového přídavného zařízení nebo úpravy nábytku, které je zcela nezbytné pro výuku zdravotně postiženého dítěte
- na další vzdělávání pedagogických pracovníků (cestovné, školení a semináře pedagogických zaměstnanců)
- na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání
§ 180 odst. 2
Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=neinvesti%C4%8Dn%C3%AD

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
§ 6
(1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům druhých a vyšších ročníků uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-48


Další informace:

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2022
Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující finance pro školství
Poslanecká sněmovna nepodpořila navýšení peněz pro školství o 2 miliardy korun
Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


Poznámka: Autorem této tabulky, kde jsou oranžově označeny částky nižší než zaručená mzda a žlutě částky nižší než minimální mzda, je Jan Mikáč (https://janmikac.cz).

pondělí 19. září 2022

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., zpracovala stanovisko k aktuální verzi dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, kterou připravil expertní panel MŠMT a která byla následně zveřejněna na webu Národního pedagogického institutu ČR

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., se zapojila do připomínkování první verze dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV (dále jen HSR). Zároveň jsme zorganizovali dotazníkové šetření pro členy i nečleny spolku z řad učitelů ZŠ k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), do něhož se zapojilo skoro 900 respondentů. Oba výstupy byly zaslány expertnímu panelu MŠMT a zveřejněny na webových stránkách www.pedagogicka-komora.cz. Někteří členové spolku Pedagogická komora zároveň jednotlivě připomínkovali HSR prostřednictvím formuláře na webu Národního pedagogického institutu ČR (dále jen NPI).

Oceňujeme, že se řada našich podnětů promítla do textu aktuální verze Hlavních směrů revize RVP ZV. Obecně hodnotíme tuto verzi za zdařilejší, přehlednější i čtivější než byl původní návrh. Nová verze HSR je ovšem natolik odlišná od původního textu, že by měla projít druhým kolem veřejného připomínkování. Obsahuje totiž řadu nových položek, ke kterým nebylo možné se vyjádřit, protože v původním textu nebyly ani naznačeny…

Naše největší výtka směřuje k navrženému harmonogramu prací. Za tak krátký čas nelze připravit kvalitní text nového RVP ZV, natož shromáždit, vyhodnotit a zapracovat připomínky k němu. Bude totiž zapotřebí zorganizovat několik kol veřejného připomínkování. Příkladem může být sama tvorba HSR, která se již nyní ocitla v několikaměsíčním skluzu. Důsledkem je, že stále chybí jednoznačné zadání pro pracovní skupiny k velké revizi RVP ZV při NPI, z nichž některé již začaly pracovat.

Dokument HSR je stále příliš rozsáhlý (76 stran). Pro srovnání samotný RVP ZV má bez příloh 163 stran. Text HSR je stále značně nepřehledný, jelikož stejné téma se prolíná různými kapitolami. Zadání pro NPI není vždy jednoznačné. Přestože každá kapitola HSR obsahuje část se specifickým zadáním pro NPI, v textu dokumentu se náhodně vyskytují další kritéria a úkoly pro NPI. Doporučujeme, aby všechny úkoly pro NPI byly uvedeny v jedné části HSR v souhrnné podobě, nikoliv průběžně v textu celého HSR.
 
Text HSR musí být mnohem stručnější. Měl by popisovat pouze hlavní cíle změn (včetně zdůvodnění a příkladů ze zahraničí – například ve formě příloh). A dále by měl co nejkonkrétněji popsat procesy, jak mají práce na RVP ZV probíhat (včetně implementace do školních vzdělávacích programů a do výuky ve školách). Například: „Hlavním cílem základního vzdělávání je osvojení následujících klíčových kompetencí (dovedností): samostatnost, spolupráce, pracovitost, tvořivost, pečlivost…“

Složení pracovních skupin k velké revizi RVP ZV by mělo být reprezentativní v tom smyslu, že část členů bude nominována přímo největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, CZESHA, Asociace děkanů pedagogických fakult, Kompas, SKAV...). Dalšími členy by měli být pracovníci NPI a České školní inspekce, odborníci i pedagogové z praxe (především ředitelé škol a koordinátoři tvorby ŠVP). Tento princip bohužel nebyl zajištěn při vzniku Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, což mělo negativní důsledky na výsledný text. Nebyl využit ani při sestavování expertního panelu MŠMT, který vytváří HSR, což považujeme za chybu (dvě nejpočetnější organizace sdružující učitele v něm nemají žádného zástupce). Námi navrhované složení pracovních skupin by zajistilo široce reprezentativní konsenzus. A především to, že bude nový RVP ZV (hlavní změny v něm obsažené) přijat učiteli i odborníky.

Existuje nejen osobní zóna nejbližšího vývoje u každého jedince, ale i její obdoba pro celé školství. Příliš rozsáhlé či radikální změny povedou k tomu, že k nim školy přistoupí jen formálně a většina učitelů je nebude v praxi realizovat. Proto by bylo nejlepším řešením implementovat do textu nového RVP ZV výhradně takové změny, na kterých panuje výrazná shoda (především mezi učiteli).

Zároveň je nutné zajistit přijetí nového RVP ZV napříč politickým spektrem, a to i za cenu menšího počtu změn. V opačném případě hrozí, že po volbách budou všechny změny zrušeny. Upozorňujeme, že revize RVP ZV byla v minulosti opakovaně zastavena (naposledy ji pozastavil ministr školství Robert Plaga) a začínalo se několikrát od nuly. Velmi špatnou zkušenost mají všichni aktéři vzdělávání s tzv. malou revizí RVP ZV. Ta přinesla řadu nekoncepčních škrtů v různých vzdělávacích oborech, které provedli v roce 2021 úředníci MŠMT bez konzultací s učiteli i odborníky. Negativní stanoviska řady organizací sdružujících učitele byla bohužel zcela ignorována. Proto velmi vítáme zadání v textu HSR, že mají pracovní skupiny NPI vycházet z textu RVP ZV před tzv. malou revizí. Text HSR by měl být před jeho schválením projednán školským výborem Poslanecké sněmovny a Senátu (například osvědčenou formou kulatého stolu s účastí zástupců školských organizací, odborníků i široké veřejnosti).

Úvodní pasáž HSR bohužel obsahuje zavádějící tvrzení, že rámcový vzdělávací program nahradil jednotné osnovy. I další pasáže úvodního textu jsou velmi sporné a jen opakují klišé o českém školství. Doporučujeme místo neoprávněné kritiky klást důraz na to, co se českému školství daří a na čem můžeme do budoucna stavět (například úspěchy našich žáků v matematické a přírodovědné gramotnosti v rámci mezinárodního šetření PISA).

Zatímco jedním z deklarovaných cílů revize bylo zjednodušení a zestručnění RVP ZV, vzdělávací obsahy naopak spíše přibývají (další kompetence, nové gramotnosti či řada okruhů nového vzdělávacího obsahu). Neměly by se zbytečně zavádět nové pojmy, které se doposud příliš často nepoužívaly (pisatelská gramotnost, wellbeing, příběh oboru apod.). Doporučujeme je vypustit nebo pro ně najít český ekvivalent (např. tvorba textů).

V aktuálním návrhu redukce průřezových témat na tři okruhy (vztažené k žákovi, ke společnosti a ke světu) dochází k duplicitě s klíčovými kompetencemi (sociální a personální, občanské…) a vzdělávacími oblastmi (Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda…). Jeví se tudíž jako zbytečné takto pojatá průřezová témata do RVP ZV zahrnovat. Vypuštěním průřezových témat z RVP ZV by se výrazně zjednodušila tvorba školních vzdělávacích programů.

Souhlasíme s explicitním uvedením základních gramotností (čtenářská a matematická), ale označení gramotnost by se nemělo nadužívat. Skoro vše je nyní „gramotnost“... Soustřeďme se na ty gramotnosti, které mají podobu měřitelného mezinárodně uznávaného standardu (PISA, PIRLS, TIMSS apod.). Kromě dvou výše uvedených je to například přírodovědná gramotnost. Pokud neexistuje mezinárodní standard, použijme pro takový soubor dovedností jiné označení než „gramotnost“, abychom ho terminologicky odlišili od základních gramotností.

Pro přijetí změn bude klíčové, aby s nimi většina učitelů souhlasila. Proto je třeba zapojit do připomínkování RVP ZV co nejširší pedagogickou veřejnost. V minulosti byl nejproblematičtější etapou kurikulární reformy způsob její implementace. Podpora škol i učitelů (metodická i finanční) bude pro úspěch revize RVP ZV zcela zásadní a nesmí se podcenit.

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Výstupy z dotazníkového šetření k velké revizi RVP ZV
Hlavní směry revize RVP ZV
• NPI ČR: Podkladové analytické studie
Slovenské státní vzdělávací programy (obdoba českého RVP ZV)
Kurikulum CORE (USA)
Ontarijské kurikulum (Kanada)
Australské kurikulum
• Dvořák, Dominik: Od osnov ke standardům : proměny kurikulární teorie a praxe

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz