Pro vyhlášení stávkové pohotovosti hlasovalo celkem 92,6 % respondentů. Jeden z požadavků již byl částečně splněn - ministr školství odvolal z funkce politického náměstka za ČSSD Petra Pavlíka.
Ministryně financí Alena Schillerová navrhla, aby platy pedagogů rostly v příštím roce o 10 procent, místo původně slíbeného patnáctiprocentního navýšení. Ministr školství Robert Plaga předložil novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle níž budou moci učit žáky 2. stupně základních škol lidé bez pedagogického vzdělání. Vláda se nehlásí k usnesení Poslanecké sněmovny, aby nejpozději v roce 2020 činily platy učitelů 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministerstvo školství navrhuje zvýšit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání. Za posledních 15 let činilo navýšení učitelských platů pouhých 5 procentních bodů oproti ostatním zaměstnancům – ze 105 % v roce 2003 na současných 110 % průměrné mzdy v České republice. Uvedené kroky by vedly ke snížení kvality vzdělávání. Proto vedení spolku Pedagogická komora začalo připravovat vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách.
Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách
1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd
Průběžné vyhodnocení odpovědí
Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z následujících požadavků? (Pro hlasovalo celkem 92,6 % respondentů.)
1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020 (Pro hlasovalo celkem 97,9 % respondentů.)
Tento slib zazněl již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 %, po 15 letech se zvýšil o necelých 5 procentních bodů na 109,6 % v roce 2018; nástupní platy ve školství jsou nízké a na postup v tarifní třídě čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství; učitelé odcházejí pracovat mimo školství, průměrný věk učitelů roste.
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání (Pro hlasovalo celkem 97 % respondentů.)
Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky; přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony, čímž jim nezbývá čas věnovat se žákům se speciálními vzdělávacími potřebami; má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků; dětem s těžšími diagnózami neprospívá; ubývá speciálních tříd při běžných školách a je ohrožena existence škol speciálních; bude nutné novelizovat příslušnou část školského zákona.
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD (Pro hlasovalo celkem 97,7 % respondentů.)
Kvůli dlouhodobému podfinancování se české školství ocitlo v krizi; chybí peníze na vybavení škol ICT, pomůcky, učebnice a na podpůrný personál; ještě v roce 2011 činily výdaje na školství 4,3 % hrubého domácího produktu, nyní to je pouhých 3,9 % HDP; školství stále není rozpočtovou prioritou vlády, přestože investice do vzdělávání je nejefektivnější investicí s mnohonásobnou návratností; šetření na školství je šetřením na dětech a budoucích generacích i na prosperitě České republiky.
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících (Pro hlasovalo celkem 92,1 % respondentů.)
Nechceme, aby žáky učili lidé bez pedagogického vzdělání, mělo by to negativní dopady na kvalitu výuky, na což upozornila Česká školní inspekce, naopak by se měla zvýšit míra aprobovanosti výuky; je třeba definovat funkci třídního učitele v legislativě, jak je tomu na Slovensku, a to včetně příplatku za tuto náročnou práci v minimální výši 2 500 Kč měsíčně.
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství (Pro hlasovalo celkem 95,3 % respondentů.)
Premiér a ministři školství, financí i práce a sociálních věcí by měli osobně projednat jednotlivé návrhy se zástupci signatářů otevřeného dopisu.
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…) (Pro hlasovalo celkem 87,4 % respondentů.)
MŠMT preferuje názory jednotlivců a jednání s organizacemi bez širšího mandátu a bez odpovědnosti, které zaměstnávají teoretiky odtržené od praxe, před reprezentativními profesními a předmětovými spolky pedagogů, jejichž členové každodenně realizují změny ve školství, a tudíž nejlépe vědí, co v praxi funguje a co ne.
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka (Pro hlasovalo celkem 71,6 % respondentů.)
Oba náměstci se výrazně podíleli na prosazení současné podoby inkluzivního vzdělávání za exministryně Kateřiny Valachové a nyní brání pozitivním změnám ve školství. Rovněž prosazovali novelu zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem, s níž vyjádřilo nesouhlas 21 609 pedagogů z 1 150 škol podepsáním petice.
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd (Pro hlasovalo celkem 89,7 % respondentů.)
Ředitelům všech stupňů škol by měla být výrazně snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat řízení školy; ředitelé by měli být zařazeni minimálně ve 13. tarifní třídě, učitelé ve 12., vychovatelé v 10., asistenti pedagoga v 8. platové třídě; je třeba navýšit počet stupňů v tarifní tabulce ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků a v ostatních profesích.
Stávková pohotovost ve školách (další informace)
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat