Učitelé a ředitelé škol podporují,
aby vznikla Pedagogická komora ČR ze zákona (po vzoru České lékařské komory a
dalších profesních komor). Vyplývá to z dotazníkového šetření, které
zorganizoval spolek Pedagogická komora v tomto týdnu. Během uplynulých sedmi
dnů se do něj zapojilo 5 167 pracovníků škol (z toho 3 097 učitelů, 923
ředitelů, 753 dalších pedagogických pracovníků a 352 ostatních zaměstnanců
škol).
Na otázku „Podporujete
ustavení Pedagogické komory ČR ze zákona (obdoba České lékařské komory)?“
odpovědělo „Rozhodně ANO“ nebo „Spíše ANO“ celkem 81,5 % respondentů. Odpověď „Nevím“
zvolilo 13 % pedagogů. A variantu „Rozhodně
NE“ nebo „Spíše NE“ vybralo
celkem 5,5 % pracovníků škol.
„Pedagogičtí
pracovníci ustavení vlastní profesní komory ze zákona chtějí, nyní je na
politicích, zda jim vyjdou vstříc a připraví samostatný zákon po vzoru České
lékařské komory a dalších komor,“
říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „tento zákon by následně musel schválit parlament.“
Pedagogická komora, z.
s., vznikla v roce 2017 a ustavení profesní komory ze zákona má jako
hlavních cíl uvedený přímo ve svých stanovách. Pedagogická komora, z. s., se
brzy po svém vzniku stala nejpočetnějším školským spolkem v České
republice. Má více než 3 000 členů a spravuje na 40 facebookových skupin, v
nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 70.000 pedagogů. Sdružuje
učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v MŠ,
ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ nebo VŠ (veřejných, soukromých i církevních).
Snížení
PHmax o 5 %
Součástí dotazníkového
šetření byla i témata, která se týkají aktuální situace ve školství.
Z odpovědí pracovníků škol vyplývá, že nesouhlasí s plánovaným snížením maximálního počtu hodin
propláceného školám státem (PHmax) ani o 5 %. A to přestože na tento návrh
ministra školství Mikuláše Beka přistoupily školské odbory i asociace ředitelů
škol.
„Pětiprocentní
snížení PHmax základním a střením školám je jen průměr, u konkrétní školy může jít
až o 8 procent,“
upozorňuje Radek Sárközi, „to je
nepřijatelné především u prvního stupně ZŠ, kde by došlo k dalšímu navýšení
počtu žáků na učitele – již nyní je totiž v České republice třetí nejvyšší ze
všech států Evropské unie, přičemž poslední je Rumunsko.“
Chybějící
finance na platy nepedagogických pracovníků
Další z otázek
v dotazníku Pedagogické komory, z. s., zněla: „Souhlasíte se snížením financí
na platy nepedagogických pracovníků a limitu počtu zaměstnanců (viz aktuální
rozpis finančních prostředků pro jednotlivé školy na rok 2024 z MŠMT)?“ Odpověď
„Rozhodně NE“ zvolilo 92,6 %
respondentů. „Spíše NE“ odpovědělo 4,9 % pracovníků škol. Proti je tudíž celkem
97,5 % zaměstnanců ve školství.
„Ve
státním rozpočtu na rok 2024 chybí na platy nepedagogů celkem 6,8 miliard korun
oproti loňskému roku, vláda přislíbila přidat 4 miliardy, stále tak chybí 2,8
miliard,“ informuje
Radek Sárközi, „hrozí, že platy kuchařek,
školníků, uklízeček nebo administrativních pracovníků škol klesnou o více než
10 procent, pokud jim tento výpadek financí nebudou ředitelé kompenzovat
z peněz původně určených na odměny pro učitele.“
Stávka
ve školách
I kvůli tomu hrozí další
stávka ve školství. Z dotazníkového šetření spolku Pedagogická komora vyplývá,
že do případné stávky by se v roce 2024 zapojilo výrazně více zaměstnanců
škol než vloni. Zatímco v roce 2023 se do stávky zapojilo 76,2 %
respondentů, nyní by stávkovalo 93,1 %
pracovníků škol.
Pedagogická
komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
