Učitelé a ředitelé škol podporují, aby vznikla Pedagogická komora ČR ze zákona (po vzoru České lékařské komory a dalších profesních komor). Vyplývá to z dotazníkového šetření, které zorganizoval spolek Pedagogická komora v tomto týdnu. Během uplynulých sedmi dnů se do něj zapojilo 5 167 pracovníků škol (z toho 3 097 učitelů, 923 ředitelů, 753 dalších pedagogických pracovníků a 352 ostatních zaměstnanců škol).
Na otázku „Podporujete ustavení Pedagogické komory ČR ze zákona (obdoba České lékařské komory)?“ odpovědělo „Rozhodně ANO“ nebo „Spíše ANO“ celkem 81,5 % respondentů. Odpověď „Nevím“ zvolilo 13 % pedagogů. A variantu „Rozhodně NE“ nebo „Spíše NE“ vybralo celkem 5,5 % pracovníků škol.
„Pedagogičtí pracovníci ustavení vlastní profesní komory ze zákona chtějí, nyní je na politicích, zda jim vyjdou vstříc a připraví samostatný zákon po vzoru České lékařské komory a dalších komor,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „tento zákon by následně musel schválit parlament.“
Pedagogická komora, z. s., vznikla v roce 2017 a ustavení profesní komory ze zákona má jako hlavních cíl uvedený přímo ve svých stanovách. Pedagogická komora, z. s., se brzy po svém vzniku stala nejpočetnějším školským spolkem v České republice. Má více než 3 000 členů a spravuje na 40 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 70.000 pedagogů. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ nebo VŠ (veřejných, soukromých i církevních).
Snížení PHmax o 5 %
Součástí dotazníkového šetření byla i témata, která se týkají aktuální situace ve školství. Z odpovědí pracovníků škol vyplývá, že nesouhlasí s plánovaným snížením maximálního počtu hodin propláceného školám státem (PHmax) ani o 5 %. A to přestože na tento návrh ministra školství Mikuláše Beka přistoupily školské odbory i asociace ředitelů škol.
„Pětiprocentní snížení PHmax základním a střením školám je jen průměr, u konkrétní školy může jít až o 8 procent,“ upozorňuje Radek Sárközi, „to je nepřijatelné především u prvního stupně ZŠ, kde by došlo k dalšímu navýšení počtu žáků na učitele – již nyní je totiž v České republice třetí nejvyšší ze všech států Evropské unie, přičemž poslední je Rumunsko.“
Chybějící finance na platy nepedagogických pracovníků
Další z otázek v dotazníku Pedagogické komory, z. s., zněla: „Souhlasíte se snížením financí na platy nepedagogických pracovníků a limitu počtu zaměstnanců (viz aktuální rozpis finančních prostředků pro jednotlivé školy na rok 2024 z MŠMT)?“ Odpověď „Rozhodně NE“ zvolilo 92,6 % respondentů. „Spíše NE“ odpovědělo 4,9 % pracovníků škol. Proti je tudíž celkem 97,5 % zaměstnanců ve školství.
„Ve státním rozpočtu na rok 2024 chybí na platy nepedagogů celkem 6,8 miliard korun oproti loňskému roku, vláda přislíbila přidat 4 miliardy, stále tak chybí 2,8 miliard,“ informuje Radek Sárközi, „hrozí, že platy kuchařek, školníků, uklízeček nebo administrativních pracovníků škol klesnou o více než 10 procent, pokud jim tento výpadek financí nebudou ředitelé kompenzovat z peněz původně určených na odměny pro učitele.“
Stávka ve školách
I kvůli tomu hrozí další stávka ve školství. Z dotazníkového šetření spolku Pedagogická komora vyplývá, že do případné stávky by se v roce 2024 zapojilo výrazně více zaměstnanců škol než vloni. Zatímco v roce 2023 se do stávky zapojilo 76,2 % respondentů, nyní by stávkovalo 93,1 % pracovníků škol.
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
