středa 11. května 2022

Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Publikujeme odpověď z MŠMT na stížnost Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s., která se týkala textu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. MŠMT ve svém matriálu neuvedlo případy, kdy může být ředitelka samostatné mateřské školy zařazena do 12. nebo 13. platové třídy, čímž mohlo uvést zřizovatele škol v omyl, že do těchto platových tříd nemůže být zařazena vůbec. 

To je ovšem v rozporu s platným nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě i textem Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol, který vydalo v září 2021 přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... Na konci odpovědi MŠMT uvádí, za jakých podmínek je možné zařadit ředitelku samostatné MŠ do 12. nebo 13. platové třídy.

MŠMT: Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Vážený pane Sarközi,

k Vámi zaslané stížnosti ze dne 20. 4. 2022, dotýkající se namítaného nesouladu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů s platnou legislativní úpravou, uvádíme, že Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byla na základě uplatněného podnětu kanceláře veřejného ochránce práv otázka zařazování ředitelů/ek mateřských škol do 11. platové třídy konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Na podkladě předmětné konzultace byl následně upraven též „Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“.

V případě materiálu „Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů“ se pak skutečně jedná čistě o metodické doporučení. Zaměstnavatel a v tomto případě též zřizovatel se při zařazování musí řídit obecnými pravidly zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a navazujících předpisů, a tedy zařadit zaměstnance v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovanými nejnáročnějšími pracemi.

V rámci stanoviska MPSV k problematice se následně uvádí, cituji:

„Podle § 123 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele, předpokládá, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to podle ustanovení bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 koordinační projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, kde je tato práce uvedena.“

Podle výkladu některých pojmů uvedeného v části C. katalogu prací se koordinací rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku k dosažení jejich souladu a komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací. V případě, že zaměstnanec nevykonává komplexní koordinaci ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, neměl by být v 11. platové třídě zařazen.“

MPSV současně ve svém stanovisku zdůrazňuje, že není v pravomoci žádného subjektu přebírat za zaměstnavatele odpovědnost svěřenou právními předpisy za správnou aplikaci předpisů o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

I nadále přitom platí, že v souladu s § 123 odst. 2 zákoníku práce a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, v níž je podle katalogu prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele předpokládá, tzn. musí komplexně koordinovat všechny uvedené oblasti, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to dle bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kde je tato práce uvedena.

Dále je nutné sdělit, že v rámci povolání 1.01.12 (koordinační, projektový a programový pracovník) dle přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb. je v souladu s ustanovením pro 12. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace“, případně (bod 3) činnost „komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění“, nebo pro 13. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob“ možné zařazovat příslušné pracovníky výhradně, pokud nejnáročnější činnosti odpovídají tomuto vymezení.

Ani zde poté není vyloučena odpovědnost zaměstnavatele.

Ředitelé/ky mateřských škol pak vykonávají zpravidla činnost právě v rámci 11. platové třídy, kdy však uvedená skutečnost nikterak nebrání zřizovatelům podřazovat tyto zaměstnance do vyšší platové třídy, pokud v souladu s pracovní smlouvou budou daní ředitelé/ky skutečně pověřeni výkonem činností, které odpovídají této vyšší platové třídě, a současně pak budou předmětné činnosti v plné míře vykonávat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů - rozpor s platnou legislativou

Dobrý den,

tímto podávám stížnost na text materiálu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" (https://drive.google.com/file/d/1LvB4vT0CMfBA8vBSbchuRnGRJduMl_rB/view)

Tento dokument je v rozporu s platnou legislativou (Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě) i s aktuálním "Metodickým výkladem k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol..." (https://www.msmt.cz/vzdelavani/odmenovani-pedagogickych-pracovniku).

Zatímco příslušné nařízení vlády umožňuje, aby ředitelky samostatných mateřských škol byly zařazeny do 12. platové třídy, nebo dokonce i 13. platové třídy (organizace mezinárodní spolupráce), aktuální "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" MŠMT se o těchto možnostech vůbec nezmiňuje, čímž uvádí zřizovatele škol v omyl, který může mít negativní důsledky na zařazení ředitelek samostatných MŠ do vyšší platové třídy.

Díl 1.01 Práce ve správě organizace (1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník): "12. platová třída: 2. Koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace." (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-222)

Tímto žádám o okamžité zjednání nápravy a doplnění textu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" o výše uvedené možnosti, za jakých podmínek lze ředitele samostatných mateřských škol zařazovat do 12. a 13. platové třídy.

Dovoluji si Vám zároveň připomenout nález úřadu veřejného ochránce práv, který se zabýval podáním Pedagogické komory, z. s., ve věci platových tříd ředitelek samostatných mateřských škol a který konstatoval, že v této věci MŠMT v minulosti pochybilo, když nerespektovalo legislativní výklad gesčního ministerstva MPSV. Proto se na Vás obracím s dotazem, zda byl materiál MŠMT konzultován s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s jakým výsledkem.

Ombudsman: MŠMT pochybilo. Ředitelky mateřských škol mají nárok na vyšší platovou třídu
https://www.pedagogicka-komora.cz/2021/01/ombudsman-msmt-pochybilo-reditelky.html

S pozdravem

Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat