středa 11. prosince 2019

Vyhodnocení dotazníku ke stávkové pohotovosti ve školách

Vedení Pedagogické komory zorganizovalo na začátku školního roku 2019/2020 dotazníkové šetření mezi učiteli, řediteli škol a dalšími pedagogickými pracovníky ohledně vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Pro vyhlášení stávkové pohotovosti hlasovalo 94,5 % respondentů.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Poznámka k bodu 7: Náměstek MŠMT Petr Pavlík byl k 30. 8. 2019 odvolán ze své funkce, tento požadavek byl tudíž již splněn. Náměstka Václava Pícla nahradil od 1. 1. 2020 nový náměstek Karel Kovář, tento požadavek byl tudíž rovněž splněn.

Vyhodnocení odpovědí

Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z následujících požadavků? (Pro hlasovalo celkem 94,5 % respondentů.)



1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020 (Pro hlasovalo celkem 98,1 % respondentů.)

Tento slib zazněl již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 %, po 15 letech se zvýšil o necelých 5 procentních bodů na 109,6 % v roce 2018; nástupní platy ve školství jsou nízké a na postup v tarifní třídě čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství; učitelé odcházejí pracovat mimo školství, průměrný věk učitelů roste.



2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání (Pro hlasovalo celkem 97,7 % respondentů.)

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky; přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony, čímž jim nezbývá čas věnovat se žákům se speciálními vzdělávacími potřebami; má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků; dětem s těžšími diagnózami neprospívá; ubývá speciálních tříd při běžných školách a je ohrožena existence škol speciálních; bude nutné novelizovat příslušnou část školského zákona.



3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD (Pro hlasovalo celkem 97,6 % respondentů.)

Kvůli dlouhodobému podfinancování se české školství ocitlo v krizi; chybí peníze na vybavení škol ICT, pomůcky, učebnice a na podpůrný personál; ještě v roce 2011 činily výdaje na školství 4,3 % hrubého domácího produktu, nyní to je pouhých 3,9 % HDP; školství stále není rozpočtovou prioritou vlády, přestože investice do vzdělávání je nejefektivnější investicí s mnohonásobnou návratností; šetření na školství je šetřením na dětech a budoucích generacích i na prosperitě České republiky.



4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících (Pro hlasovalo celkem 91,8 % respondentů.)

Nechceme, aby žáky učili lidé bez pedagogického vzdělání, mělo by to negativní dopady na kvalitu výuky, na což upozornila Česká školní inspekce, naopak by se měla zvýšit míra aprobovanosti výuky; je třeba definovat funkci třídního učitele v legislativě, jak je tomu na Slovensku, a to včetně příplatku za tuto náročnou práci v minimální výši 2 500 Kč měsíčně.



5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství (Pro hlasovalo celkem 94,3 % respondentů.)

Premiér a ministři školství, financí i práce a sociálních věcí by měli osobně projednat jednotlivé návrhy se zástupci signatářů otevřeného dopisu.



6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…) (Pro hlasovalo celkem 89,3 % respondentů.)

MŠMT preferuje názory jednotlivců a jednání s organizacemi bez širšího mandátu a bez odpovědnosti, které zaměstnávají teoretiky odtržené od praxe, před reprezentativními profesními a předmětovými spolky pedagogů, jejichž členové každodenně realizují změny ve školství, a tudíž nejlépe vědí, co v praxi funguje a co ne.



7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka (Pro hlasovalo celkem 70,2 % respondentů.)

Oba náměstci se výrazně podíleli na prosazení současné podoby inkluzivního vzdělávání za exministryně Kateřiny Valachové a nyní brání pozitivním změnám ve školství. Rovněž prosazovali novelu zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem, s níž vyjádřilo nesouhlas 21 609 pedagogů z 1 150 škol podepsáním petice.



8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd (Pro hlasovalo celkem 90,6 % respondentů.)

Ředitelům všech stupňů škol by měla být výrazně snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat řízení školy; ředitelé by měli být zařazeni minimálně ve 13. tarifní třídě, učitelé ve 12., vychovatelé v 10., asistenti pedagoga v 8. platové třídě; je třeba navýšit počet stupňů v tarifní tabulce ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků a v ostatních profesích.



Celý tento článek ke stažení a vytištění (formát .doc)

Stávková pohotovost ve školách (další informace)

https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/aktualni-tema-stavkova-pohotovost-ve.html
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/aktualni-tema-stavkova-pohotovost-ve_12.html
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/pedagogicka-komora-podporuje-vyhlaseni.html

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz


Žádné komentáře:

Okomentovat